Chtěla bych se s vámi podělit o svoji zkušenost a současně také věřím že mnohé z vás moje zkušenost motivuje.

Jednoho dne jsem při svém obvyklém brouzdání na internetu narazila na nabídku kurzů které inzerovaly že se v nich účastníci naučí kreslit za pouhé tři dny. Kreslení pravou mozkovou hemisférou jak se kurz nazýval sliboval že se v něm absolutně každý účastník naučí kreslit. No musím říct že má první reakce byl posměšný úsměv nad absurditou výroku. Představa jak člověk jako já s malířským umem na úrovni malého děcka odchází s kurzu po pouhých třech dnech a umí kreslit mi přišla hodně přitažená za vlasy. Nevím proč ale asi ze zvědavosti jsem se o kreslení pravou mozkovou hemisférou chtěla více dozvědět a vyhledala jsem si víc informací. Co mě překvapilo bylo že jsem nikde neobjevila negativní zkušenosti ba dokonce velmi kladné ohlasy lidí před tím malířsky nepoznamenaných. Probudila se ve mně touha zkusit to taky vyzkoušet si to na vlastní kůži.

No mírné obavy jsem měla " co když budu vyjímka co když mi to nepůjde" tok těchto myšlenek jsem se snažila potlačovat a na kurz jsem se přihlásila. Den D byl tady a já se vydala vstříc nové zkušenosti. Na místo určení jsem přišla s mírným zpožděním a všichni už kreslili obrázek podle jimi vybrané předlohy. Ten měl být na porovnání výsledků před kurzem a po něm. V rychlosti jsem v hromadě obrázků z časopisů vytáhla jeden a usadila se na své místo. No musím říci že i kdybych kreslila bez předlohy výsledek by byl asi stejný. Po nějaké chvíli nás lektorka vyzvala abychom zanechali kreslení a připsali pod obrázek o kolik procent by se náš výtvor zlepšil kdybychom na něj měli více času. No napsala o dvacet a to jen s toho důvodu že mému výtvoru chyběli vlasy. Na nástěnce jsme si pak každý mohl prohlédnout své výtvory. Podle vzhledu mého díla bylo patrné že jsem malířským umem zcela nepoznamenaná a kreslení opravdu nepatří mezi mé silné stránky a s porovnáním práce jiných

dle vzezření jejich díla pro mě velmi nadaných se ve mně opět začali obětovat ony pochybnosti. Když začala samotná výuka začali jsme provádět nejrůznější cvičení na zaktivování pravé mozkové hemisféry a pomalu začali vytvářet své první obrázky. Ke konci prvního dne jsem již nakreslila první portrét. Byl to skvělý pocit a připadala jsem si úžasně

konečně to bylo podobné tomu co je na předloze. Začalo mi narůstat sebevědomí. Druhý den jsme opět započali den rozkleslovacími technikami a na konci dne jsem nakreslila portrét modelky dle časopisu a byla jsem na sebe pyšná. Třetí den kurzu jsme kreslili sami sebe a výsledek byl opět skvělý.

 Tři dny utekli jako voda a všichni jsme se rozloučil, nikdo jsme nebyl zklamný a všichni jsme si nesli v podpaží své obrázky domů. Skvělá atmosféra na kurzu a pěkný přístup lektorky ve mně zanechali opravdu úžasný zážitek. Neodnášela jsem si domů jen své obrázky ale i větší sebevědomí. Uvědomila jsem si že člověku často chybí chvála a důvěra v sama sebe. Člověk o sobě často pochybuje a vzdává se bez boje. Bylo pro mě balzámem na duši když mě lektorka pochválila a cítila jsem z jejích slov upřímnost a možná také právě díky slovům chvály jsem si začala víc věřit. Naučila jsem se dívat na věci jinak a vnímat je sama tak jak se jeví mě. Ono často by mohl člověk podlehnout pocitu že není šikovný a to co udělá není dost dobré. Důležité je jak to vnímá on sám a když ho nepochválí nikdo není hloupé pochválit se sám. Některé věci nebo lidi nás v životě hodně ovlivní ale neočekávala jsem že mě až tak ovlivní to že se naučím kreslit.

Někdy se něco zdá neskutečné a nemožné ale vždycky mějte na paměti: " všechno jde když se chce." Někdy totiž stačí to aby nás někdo popostrčil nebo ukázal jak na to a pokud budete mít ten správný zápal pro věc dřív nebo později sklidíte plody svého úsilí.